Jak vznikal Amoriax?

Žádná hra - byť vypadá sebeoriginálněji - nespadla jako blesk z čistého nebe. Vždy jí předcházel nějaký příběh. Ať už vědomě, nebo nevědomě. Autor, který ji navrhl a vytvořil, nežil na pustém ostrově, je součástí nějaké kultury, prostředí a mnoha inspirací, které na něho v životě působily. Není tomu jinak ani u deskové hry Amoriax. Dovoluji si tedy podělit se s vámi v krátkosti o příběh jejího vzniku, nakolik se mi podařilo si ho vybavit a zmapovat.

První inspirací byla proslulá hra Atomix z r. 1990 pro MS-DOS, Amigu a Atari ST, o rok později pro ZX Spectrum a C64. Pokračování se jí dostalo brzy v roce 1991 v podobě neméně slavné hry Hexagonia od geniálního vývojáře Patrika Raka. Smyslem skládání molekul v těchto logických hrách spočíval v tom, že atomy, které molekulu tvořily, se mohly pohybovat pouze nahoru, dolů, vlevo a vpravo, a to tak, že se atom zastavil až o zeď (překážku) nebo o jiný atom. Tahle herní mechanika mě fascinovala od začátku, v logických úlohách totiž vznikaly poměrně komplikované problémy, protože atom se minimálně v polovině případů nemohl pohnout reverzně na stejné místo, odkud vyrazil, a tak každé rozhodnutí, kam ho posunout, muselo být pečlivě zváženo.

Atomix (ZX Spectrum 1991):

Napadlo mě, že přesně tahle mechanika by se mohla využít do deskové hry, kdy by oba hráči měli tento způsob pohybu kamenů na místo atomů.

Druhou inspirací byly obecně římské deskové hry. Ty jsou založeny na jednoduchosti pravidel i provedení desky, protože dříve zkrátka nebyly takové možnosti vyřezávání figurek či použitých materiálů a hrálo se s tím, co bylo po ruce. Tedy obyčejné kameny a vyrytá deska na zemi či v písku, v lepším případě ve dřevě. (Podívejte se např. na známou římskou hru Latrunculi (odkaz).) Jednoduchost římských her je pověstná. Každý starověký člověk se hru mohl naučit velmi rychle a nemusel trávit hodiny, dny či dokonce roky studiem a teorií, tedy nemohl věnovat čas, kterého se mu příliš nedostávalo, pouhé zábavě. Dá se říci, že římské hry splňovaly to, čemu dnes říkáme Bushnellův zákon - "easy to learn and difficult to master" (jednoduché se naučit, obtížné mistrovsky ovládnout) (odkaz).

Římská hra Latrunculi:

Třetí inspirací je hra s epickým názvem Iris od československé firmy Tofa z r. 1987. Nevím, zda je hra Iris originální nebo je kopií nějaké jiné zahraniční logické hry, ale přišla mi velmi zajímavá a přitažlivá. Je to ovšem hra, která není deskovou hrou v pravém slova smyslu, jde spíše o hlavolam, jehož cílem je složit předem daný obrazec pomocí otáčení barev kostek, které musí být ve stejné barvě, jako je kostka v dosahu, nebo přiblížením se o libovolný počet polí, pokud je barva kostky v dosahu, anebo posunem kostky s hvězdou, ale jen na poslední volné pole ve zvoleném směru. Právě tato kostka s hvězdou, jako jediný atypický prvek mezi ostatními, mě bude později inspirovat k přidání červeného (barevného) kamene do hry Amoriax. Hru Iris jsem mj. náhodou sehnal ve fyzické podobě na Aukru v srpnu 2022.

Hra Iris (Tofa, 1987):

Kombinací těchto inspirujících faktorů jsem nejprve naprogramoval dvě hry – deskovou hru Marmoriax (2022) (odkaz) a logickou Axitomix (2022) (odkaz). Axitomix vychází z principů hry Atomix, ovšem s tou obměnou, že namísto molekul se skládají barevné obrazce. Vtip této hry je navíc v tom, že umělá inteligence v ní generuje nekonečný počet principiálně složitelných obrazců (podle stupně obtížnosti) a hráč tak může donekonečna řešit logické úlohy tohoto typu.

Axitomix (2022):

Marmoriax je zase digitální adaptace logické hry Iris, takže si ji každý může vyzkoušet zahrát online, protože původní hra z r. 1987 je velmi těžko sehnatelná a obávám se, že i poměrně neznámá.

Marmoriax (2022):

Od té doby jsem intenzivně programoval hru Rolagemix, kterou jsem dokončil v lednu 2023 (odkaz). To byla v zásadě první hra, která kombinovala prvky jak mechaniky kamene na poslední pole ve zvoleném směru, tak plochu, která se mi zalíbila v Iris. To znamená hlavně design středové části. Nebyla to konečně „šachovnice“ (a žádná její modifikace), ani nějaký hexagon, který je mi v deskových hrách pořád poněkud nepříjemný (např. Abalone apod.).

Rolagemix (2023):

Rolagemix má desku 7x7 (stejně jako Iris). Mimo středovou plochu může hráč táhnout do písmene L (jako jezdcem v šachu) a může také přemístit kámen šikmo z rohu do rohu, pokud je tam prázdné místo. Prvek "jezdce" jsem si ověřil už v adaptaci slovanské hry Logaterix (červen 2022) (odkaz), kde byl zakomponován vedle standardního posouvání, resp. přetlačování kamenů. Přišlo mi, že tento pohyb (který mj. ani nepochází původně z šachu) je sofistikovaný, přesto mu lidská mysl snadno rozumí a umí s ním předvídatelně pracovat.

Rolagemix je skutečným předchůdcem Amoriaxu. Ukázalo se, že filozofie hry velmi dobře funguje, partie nabývá na dynamice v průběhu času, jak se oblast kolem středu utahuje, počet kamenů je optimální vzhledem k počtu volných polí. Pohyb do L je o to zajímavější, že se odehrává na malém prostoru pouze okolo centra. Není potřeba žádného vyřazování kamenů, stačí jen posouvání a jejich přemisťování po herní desce.

O několik měsíců později v r. 2023 jsem dokončil Amoriax pro PC (Windows) a prohlížeče (HTML5). U něj jsem rozšířil desku na 9x9 polí, každý hráč má po 12 kamenech a uprostřed je navíc společný červený (barevný) kámen, který zakrývá na začátku hry korunku. Červený (barevný) kámen mě napadl jednak na základě kostky s hvězdou ve hře Iris, jednak mě vždy fascinoval zelený, resp. červený kámen uprostřed ve hře Neutron (BGG) z r. 1978. Tímto vylepšením vzniklo nespočet herních kombinací oproti původnímu Rolagemixu.

Neutron (1978):

Amoriax (2024):

V r. 2026 došlo k podstatnému přepracování grafických komponentů 2D i 3D za pomocí AI.

Amoriax (2026):

Amoriax (BGG) se nakonec objevil na BGA online a dnes si ho můžete zahrát jak v prohlížeči (odkaz), tak v rámci komunity BGA (odkaz), na počítačích, mobilech, ale také v krásné dřevěné fyzické podobě.

Amoriax ve fyzické podobě je k dispozici na eshopu Matymoves (eshop). Můžete si vybrat od cestovní varianty až po luxusní. Všechny jsou ve dřevěném provedení, rozhodně doporučuji zakoupit ať už k běžnému hraní nebo do sbírky.